Pracující důchodce a odvody

Poživatel starobního důchodu v kombinaci s podnikáním

V dnešním tématu otevřeme již podruhé otázku kombinace starobního důchodu a OSVČ, resp. jak a na co se připravit. Tím, že dosáhnete statusu starobní důchodce, nic nekončí, ale někdy právě začíná.

Podnikající důchodce se musí také, stejně jako jiní podnikatelé, potýkat s placením daní. Pokud důchodce podniká a nepřivydělá si tak k důchodu za rok víc než 15 tisíc korun, nic nedaní a nemusí ani podávat daňové přiznání. Od 15 tisíc výše už musí začít daně řešit.

Zdanění vyplácených důchodů

Podle zákona o dani z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) dochází ke zdaňování pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, jejichž roční úhrn přesáhne výši 36násobku minimální (měsíční) mzdy k 1. lednu daného roku. Minimální mzda činila k 1. lednu 2017 11 000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že pro zdaňovací období roku 2017 jsou od daně osvobozeny důchody do výše 396 000 Kč za rok (11 000 x 36), tedy do 33 000 Kč měsíčně (396 000 /12).

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč od ledna 2018, bude ve zdaňovacím období roku 2018 od daně osvobozen důchod do roční výše 439 200 Kč (12 200 x 36), tj. do 36 600 Kč měsíčně.

Pokud tedy důchodce pobírá důchod vyšší než 33 000 Kč (příp. 36 600 Kč v r. 2018) měsíčně, musí v zákonném termínu, to je do 31. 3. následujícího roku, podat daňové přiznání. To platí i v případě, že důchodce nepracuje a důchod je jeho jediným příjmem.

Kdy se ještě danil důchod

Do roku 2015 platilo, že důchodce musel danit důchod i v případě, že důchod nedosahoval výše uvedeného 36násobku minimální mzdy, ale důchodce měl příjmy vyšší než 840 000 Kč za rok. Tuto zákonnou úpravu zrušil dne 20. 7. 2016 svým nálezem Ústavní soud. Od zdaňovacího období roku 2016 až doposud se tedy důchody důchodců, kteří měli příjmy vyšší než 840000 Kč, nezdaňují, pokud důchod nedosahuje 36násobku minimální mzdy.

Zdanění jednorázových doplatků důchodu

Jednorázové doplatky důchodu (např. při zpětném přiznání důchodu) dani z příjmu nepodléhají, protože se nejedná „o pravidelně vyplácené důchody”, jak o nich hovoří zákon o dani z příjmu ve svém § 4 odst. 1 písm. h).

Samostatně výdělečně činní důchodci mohou uplatnit všechny daňové slevy jako statní živnostníci.

Sleva na poplatníka – starobní i invalidní důchodce může (stejně jako každý jiný občan) uplatňovat slevu na poplatníka. Sleva na dani na poplatníka není u důchodců nijak omezena a činí 2070 Kč měsíčně (24 840 Kč ročně). Tuto slevu můžete uplatnit i v případě, že jste podnikal pouze část roku.

Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu

Výkon samostatné výdělečné činnosti v řádném starobním důchodu je pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považován za vedlejší zdroj příjmů.

To přináší výhody. Sociální pojištění se do limitu vůbec neplatí, za celý rok 2018 je limitem hrubý zisk (příjem – výdaj) do částky 63 865 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Zdravotní pojištění se platí ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ, což je výhodné. Samostatně výdělečně činní důchodci si musí plnit své oznamovací povinnosti u fi nančního úřadu, zdravotní pojišťovny a OSSZ. Dále musí v zákonných termínech doručit na fi nanční úřad daňové přiznání, na OSSZ a zdravotní pojišťovnu potom přehled o příjmech a výdajích. A to i při výkonu samostatné výdělečné činnosti po část roku.

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti (týká se invalidních a starobních důchodců) není povinnost platit v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění. Povinnost zaplatit pojištění a dále platit zálohy vzniká následně po podání přehledu o příjmech a výdajích na OSSZ, a to pouze v případě, že je dosažena nebo překročena tzv. rozhodná částka (příjmy po odečtu výdajů; v roce 2016 činila 64 813 Kč, v roce 2017 pak 67 756 Kč. Pokud je rozhodná částka dosažena nebo překročena, vzniká i důchodci povinnost sociální pojištění zaplatit. Nově bude také muset hradit zálohy na sociální pojištění.

Důchody – výše důchodu a jejich valorizace

Realita nebo statistika, asi není mnoho důchodců, kterým byl přiznán v roce 2018 starobní důchod vyšší než 30 000 Kč, na tuto výši musí žadatel o starobní důchod mít vyměřovací základ vyšší než 119 619 Kč a získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 45 let. Při nižší době pojištění nemůže být starobní důchod takto vysoký. Měsíční částku starobního důchodu neovlivňují pouze příjmy, ale i získaná doba pojištění. Výše osobního vyměřovacího základu je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Od prvního ledna 2018 dochází k valorizaci již přiznaných důchodů

...hárá se, nebo vyhlíží šťastné zítřky?

Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2017

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 se hodnotí rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2017. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu…).

Od prvního ledna 2018 dochází k valorizaci již přiznaných důchodů. Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2018 zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2017 tak, že se základní výměra zvyšuje o 150 Kč na 2700 Kč a procentní výměra důchodu se zvýší o 3,5 %.

Milí důchodci nebo ti co brzo budou a říkají: mám to za pár. Lehce vám závidím, že jste při této legislativě, době přinášející stres a hektický život s nákazou pracovních povinností, zasahujících i do rodinného zázemí, dosáhli možnosti vůbec získat starobní důchod. A protože věřím, že mnohá část z vás, čtenářů, je zvídavých, a sem tam si zkusí nějakou tu kalkulačku na internetu, si umí spočítat datum předpokládaného a optimisticky očekávaného klidu a pohody – tedy datum starobního důchodu. To je ale jen omezeno na platnou legislativu, protože co bude v dalších deseti letech, je hudbou daleké budoucnosti a kalkulačka se velmi rychle změní v rámci této platné legislativy daného roku.

Určitě jste si všimli toho, že u ročníku 1965 a výše se již nezohledňuje 1. či 2. dítě a další. Co udělal náš stát: zvyšuje minimální mzdu, zvyšuje vyměřovací základy, zvýšil odchod do důchodu, zavedl EET a stále nejsou peníze. A jak by také mohly být? Dávají se milionové padáky a kolečko stále postupuje. Stát řeší, novelizuje a vymýšlí to, co už bylo dávno vymyšleno a fungovalo. Ale co, on to někdo zaplatí. Stát pracuje politicky, ne fakticky, a v realitě sobě samé z nás dělá vlastně věřící a spokojenou veřejnost. V příštím čísle budeme pokračovat v rámci tohoto tématu a napíši vám, jak je to v rámci pracovněprávního vztahu, ať už formou dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu či hlavního pracovního poměru.

Přeji krásné jarní období vám všem a použiji slova mého tatínka již v důchodovém věku 73 let a s výší důchodu 11 243 Kč/měsíc: „Správný úsudek vychází ze zkušenosti. Zkušenost vyplývá z nesprávného úsudku.“

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.