Pokud se rozhodnete sami si sestavit daňové přiznání z příjmů fyzických osob (DPFO), tak níže uvedu příklady, kde poplatníci často chybují. Celková koncepce růžového formuláře DPFO je založena na paragrafech zákona o daních z příjmu a je koncipovaná od § 6 až § 10.

K § 6 – příjmy ze závislé činnosti zálohovou nebo srážkovou daní. Nepodceňujte tento paragraf. Zde vám díky zaměstnavateli mohou v celkové výši platby daně velmi pomoci zálohy či srážky daně, které za Vás učinil zaměstnavatel, a to jak v rámci pracovně právního vztahu s účastí na sociální a zdravotní, tak i na případné DOPP, kde lze z objemu hrubé mzdy aplikovat zálohovou či srážkovou daň. K přiznání DPFO však potřebujete od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. Těchto potvrzení můžete mít třeba i od 30 zaměstnavatelů, vydává se na základě žádosti a je povinností zaměstnavatele vám ho vystavit. Tyto potvrzení pak v tabulce opíšete a následně součtem vložíte právě do paragrafu 6.

K § 7 – příjmy z podnikání na základě osvědčení dle zvláštních předpisů, živnosti volné nebo vázané. Tedy příjmy a výdaje pouze z ekonomické činnosti. Zde máte možnost v případě fyzické osoby zvolit skutečně vynaložené náklady a základem daně je rozdíl. Nebo využít možnosti paušální daně, která má tyto podmínky:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živností řemeslných
• 60 % z příjmů ze všech živností kromě řemeslných
• 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů jako jsou například veterinární lékaři OSVČ, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Dále v § 7 budeme řešit nejčastější položky. V praxi spíše než „položky snižující základ daně” slýcháme pojem „odečitatelné položky”. Jak je i z názvu patrno, jedná se o položky, které se odečítají od základu daně a mají významný vliv na daňovou povinnost fyzické osoby. Je však nezbytně nutné rozlišovat, zda jde o:

• výdaj snižující příjmy,
• nezdanitelné části základu daně (⦁ § 15 ZDP),
• odčitatelné položky (např. daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj; ⦁ § 34 ZDP) nebo
• slevy na dani (⦁ § 35 ZDP a další).

K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 ZDP a ke slevě na dani na manželku (manžela) a slevu za umístění dítěte přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 ZDP až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Pokud nemohou být nezdanitelné částky v daném zdaňovacím období uplatněny, např. z důvodu nízkého základu daně, tak je nelze aplikovat a propadají.

Další slevy na dani zaměstnavatelů zaměstnávajících zdravotně postižené osoby (dle § 35 ZDP):

• 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem poměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo
• 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo

Omezení v uplatnění slev
Pozor u paušální daně. Ustanovení § 35ca ZDP, které za daných podmínek zakazovalo poplatníkům aplikujícím paušální výdaje uplatnit slevu na dani na manželku či daňové zvýhodnění na děti, bylo novelou ZDP č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 zrušeno.

Další položkou je daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP). Tato položka může mít formu slevy nebo daňového bonusu. Pokud nestačí daňový základ k uplatnění slevy na dítě, může vzniknout nárok na daňový bonus.

Jak již bylo uvedeno výše, mezi nezdanitelné částky základu daně patří dary, úroky z úvěru, příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem a zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, členem odborové organizace zaplacené členské příspěvky odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.). Od základu daně lze odečíst i úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru použitého poplatníkem na bytové potřeby. Celková částka, kterou lze odečíst, je limitována pouze částkou 300 000 Kč ročně u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti. Od daňového základu daně z příjmů můžete odečíst pojistné na soukromé životní pojištění, a to do výše max. 24 000 Kč ročně. To znamená, že abyste si odečetli plných 24 000 Kč, museli byste platit roční pojistné 24 000 Kč (2000 Kč měsíčně).

Mimo to musíte splnit tyto podmínky:

• Pojistník,  tj. osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu, je shodný s pojištěnou osobou.
• Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhnete věku 60 let.
• Pojistná smlouva pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má pevně sjednanou pojistnou částku min. 40 000 Kč.
• Pojistná smlouva pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.
• Pojistná smlouva neumožňuje průběžnou výplatu kapitálové hodnoty.

Zákon umožňuje snížení základu daně o vklady u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření maximálně o částku 24 000 Kč za rok. Do této částky se zahrnují až vklady, na které se nevztahuje státní příspěvek. To znamená, že u vkladů do 1 000 Kč/měsíc přispívá stát, daňová úspora u těchto vkladů není žádná. Daňová úspora se projeví až u vkladů nad 1 000 Kč/měsíc. Maximální daňovou úsporu lze dosáhnout u vkladů ve výši 3 000 Kč/měsíc (36 000 Kč/rok). Přičemž je úplně jedno, zda jsou příspěvky zasílány pravidelně každý měsíc nebo například jednorázově ke konci roku.

Členství vyplývající ze zákona
Pokud je členství povinné na základě ustanovení nějakého platného právního předpisu, je situace velmi jednoduchá – příspěvek bude daňově účinným nákladem.

Do této kategorie zařadíme např.:

• příspěvek poskytnutý Komoře auditorů samostatným auditorem nebo auditorskou společností (povinnost vyplývá ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech)
• příspěvek hrazený daňovým poradcem Komoře daňových poradců (podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky)
• příspěvek České kanceláři pojistitelů v případě poplatníka, který získal povolení k provozování pojištění odpovědnosti, podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
• příspěvky advokátů Advokátní komoře, soukromých lékařů Lékařské komoře apod.

Při uplatnění bezúplatného plnění jako odčitatelné položky vychází fyzická osoba ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 ZDP. Položkou odčitatelnou od základu daně je hodnota bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené obecně prospěšné účely, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Těmito podmínkami jsou:

Příjemce a účel daru

• Obdarovaným musí být obec, kraj, organizační složka státu nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, jakož i právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.
• Dar musí být určen na vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii (Policii ČR nebo obecní policii), požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, sociální účely, zdravotnictví, ekologické, humanitární, charitativní účely, náboženské účely (jen pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovu a sport nebo pro politické strany a politická hnutí na jejich činnost.
• O fyzickou osobu s bydlištěm na území ČR může jít pouze tehdy, jde-li o osobu provozující školské nebo zdravotnické zařízení či zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to výhradně na provozování takového zařízení.
• Dále též dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči, a to na zdravotnické prostředky (dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Výše daru

• úhrnná hodnota všech bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč (dar v hodnotě nižší než 1 000 Kč lze odečíst od základu daně nižšího než 50 000 Kč; v tomto případě však výše daru nesmí být nižší než 2 % základu daně),
• souhrnná výše bezúplatných plnění uplatňovaných jako odčitatelná položka činí za zdaňovací období maximálně 15 % ze základu daně, a to (na rozdíl od osob právnických) nesníženého o jiné odčitatelné položky nebo nezdanitelné části,
• poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí,
• dále:
  • je-li fyzická osoba bezpříspěvkovým dárcem krve, oceňuje se jeden odběr krve částkou 3 000 Kč,
  • hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.

Dar může mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Jde-li o darování nepeněžní, ocení se hodnota daru pro účely vyčíslení odčitatelné položky stejně, jako se oceňuje nepeněžní příjem, tj. cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. V případě poskytnutí bezúplatného plnění formou darování hmotného majetku zařazeného do obchodního majetku poplatníka je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Při darování zásob je nutno o jejich hodnotu zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy byly zásoby darovány. Stejně je nutno upravit základ daně v případě poskytnutí bezúplatného plnění ve formě služby zahrnuté do daňových výdajů.

Nelze zapomenout na to, že poskytnutí daru často není položkou, která by snižovala zdanitelný příjem v průběhu zdaňovacího období, ale jedná se o položku, se kterou pracujeme až při sestavení základu daně.

DPH u darů

Poskytnutí nepeněžního daru se z hlediska DPH považuje za zdanitelné plnění, protože se jedná o poskytnutí zboží či služeb pro účely nesouvisející s podnikáním. Dárci, který je plátcem DPH, tak vzniká povinnost odvést DPH na výstupu, přičemž základem daně bude cena daru nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné dar jako zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Dary do zahraničí

Obdobně se posuzují podmínky pro odpočet položky snižující základ daně z titulu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Rozhodujícím kritériem pro aplikaci tohoto odpočtu v případě zahraničního příjemce daru je to, zda je subjekt, který tento dar přijímá, a účel, pro který je dar poskytnut, srovnatelný s darem, který lze daňově uplatnit, pokud příjemce daru má bydliště nebo sídlo v ČR. Podle ZDP je pro naplnění podmínky srovnatelnosti rozhodující naplnění materiálních podmínek českého zákona, tj. zákona státu, který daňovou úlevu poskytuje, nikoliv to, zda stát, kde má příjemce daru své sídlo nebo bydliště.

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Od základu daně je možno ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako daňové výdaje podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč.

U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Daňová ztráta

Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta minulých let, která je vzhledem ke svému specifickému způsobu uplatnění v daňovém přiznání začleněna mezi „položky upravující základ daně”. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje.

Pro mnohé poplatníky je daňová ztráta vyměřená v některém z předcházejících zdaňovacích období nejvýznamnější odčitatelnou položkou. Daňová ztráta je vlastně jakýmsi „záporným základem daně” a základní pravidla pro její uplatnění jsou poměrně jednoduchá. Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část.

Poplatník, v jehož zájmu je, aby lhůta pro doměření daně uplynula co nejdříve, se proto v některých případech při vyplňování přiznání alternativně rozhodne raději pro nějaký nízký kladný, resp. nulový základ daně (například přerušením odpisování apod.), než pro vyměření daňové ztráty a prodloužení lhůty, po kterou může být finančním úřadem kontrolován.

Uplatnění ztráty v roce 2019

Daňové zvýhodnění na děti, daňový bonus

Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě jsou následující:

• Na daňové zvýhodnění má nárok fyzická osoba vyživující dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění).
• Daňové zvýhodnění činí 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě; jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu činí 60 300 Kč. Upozorňujeme, že částka daňového zvýhodnění u jednotlivého dítěte se může v čase měnit v závislosti na snižujícím se počtu vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti - např. z důvodu ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání apod. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Změnou od roku 2018 je, že se posuzují děti jen podle poplatníka. To znamená, že např. u druha se dohromady posoudí jen děti, které má s družkou a jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu.
• Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.
• V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, vyplní vzor tiskopisu „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti”, ve kterém poplatník u zaměstnavatele prohlašuje, jaký je počet vyživovaných dětí v rámci jeho společné domácnosti (⦁ § 38k ZDP).
• Zahrne-li poplatník příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího období srážkou podle zvláštní sazby daně do ročního základu daně v daňovém tvrzení, tyto příjmy se započtou do limitu pro výplatu daňového bonusu stanoveného ve výši šestinásobku minimální mzdy.

Daňový bonus vzniká, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období; vzniklý rozdíl je tedy daňovým bonusem.

Minimální a maximální výše daňového bonusu
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Pokud by daňový bonus měl činit více než 60 300 Kč, lze uplatnit jen částku 60 300 Kč.

Podmínky pro uplatnění daňového bonusu

• Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je dosažení minimálního příjmu. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle ⦁ §§ 6 a 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pozor na to, že se tato částka zvyšuje v souvislosti se zvýšením minimální mzdy, takže  pro rok 2019 platila částka 80 100 Kč (tj. 6 x 13 350 Kč). Adekvátně byl v roce 2019 zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus, tedy 6 675 Kč. Pro rok 2020 dochází ke zvýšení ročního limitu vybraných příjmů na 87 600 Kč (tj. 6 x 14 600 Kč) a limitu pro měsíční daňový bonus 7 300 Kč.
• Od roku 2018 také došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplacení daňového bonusu na vyživované děti tak, že se do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy), již nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku a příjmy z nájmu. Daňový bonus na vyživované děti se poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnost nebo příjmů ze samostatné činnosti.

Dle § 35ba ZDP se fyzickým osobám daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená podle §§ 35 ZDP, § 35a ZDP nebo § 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o částku na poplatníka, manželku (manžela), na invaliditu a na soustavnou přípravu na budoucí povolání. 

Poplatník může uplatnit snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP: DPFO se snižuje o 24 840 Kč na poplatníka

Podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP si mohou uplatnit slevu na dani i osoby pobírající starobní důchod. Zároveň platí osvobození důchodů podle § 4 odst. 1 písm. h) do částky 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku. Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází pro rok 2019 opět ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí na částku 480 600 Kč (tj. 36 x 13 350 Kč); pro rok 2020 je částka zvýšena na 525 600 Kč (tj. 36 x 14 600 Kč). Do limitu pro osvobození od daně z příjmů se započítávají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody, takže při souběhu výplaty starobního a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP: DPFO se snižuje o 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželce (manželovi) přiznán nárok na průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P”), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují:

• dávky státní sociální podpory,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči,
• dávky a služby sociální péče,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.

Pokud měla manželka příjem jen z rodičovského příspěvku, není tento do příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani na straně manžela zahrnován. Pokud však manželka pobírá příjmy na základě mateřské dovolené (peněžitá pomoc v mateřství), do vlastního příjmu manželky se tyto započítávají.

§ 35ba odst. 1 písm. c) ZDP: DPFO se snižuje o 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

§ 35ba odst. 1 písm. d) ZDP: DPFO se snižuje o 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

§ 35ba odst. 1 písm. e) ZDP: DPFO se snižuje o 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

 

§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP: DPFO se snižuje o 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory (především zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

§ 35ba odst. 1 písm. g) ZDP: ZDP umožňuje uplatnit slevu na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. Jedná se o roční slevu na dani, kterou může v rámci jedné společně hospodařící domácnosti na to samé vyživované dítě uplatnit pouze jeden z poplatníků, a to až do výše prokázaných výdajů za umístění dítěte (mimo stravného) a max. do výše minimální mzdy.

Maximální částka, kterou je možné uplatnit, odpovídá výši minimální mzdy, tj. za zdaňovací období 2019 ve výši max. 13 350 Kč a za rok 2020 pak max. 14 600 Kč. Nárok na slevu poplatník prokazuje potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních.

Zákonem č. 112/2016 Sb. byla s účinností od 1. 12. 2016 zavedena povinná elektronická evidence tržeb, a to v návaznosti na ekonomické činnosti podnikatele (od 1. 12. 2016 pouze pro stravovací a ubytovací služby, od 1. 3. 2017 pro velkoobchody a maloobchody a od 1. 5. 2020 již bude povinná pro všechny ostatní druhy podnikání). V této souvislosti byla do ustanovení § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP doplněna nová sleva na dani pro fyzické osoby, a to sleva na evidenci tržeb. Podmínky pro uplatnění této slevy jsou potom stanoveny v  § 35bc ZDP takto:

• výše slevy na evidenci tržeb může dosáhnout maximálně 5 000 Kč,
• sleva na dani však činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka,
• slevu lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé evidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat,
• sleva na dani má charakter jednorázové náhrady, nelze ji opakovat ve více zdaňovacích obdobích.

Toto je asi nejžhavější a nejvíce diskutované téma a často poplatníci z DPFO ve výše uvedeném nejvíce chybují, nebo zbytečně nevyužijí zákonných možností v rámci s platnou legislativou. Jak jsem uváděla výše, DPFO se řídí  § 6-10 . Již jsme si probrali §6 a §7 a jen okrajově se podíváme, co patří do § 8. 

Podíly na zisku obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu. Podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání. Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání. Výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného. Dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění.

Velmi často využívají fyzické osoby příjmu z pronájmu. Ale málokdy vědí, že tento příjem podléhá z danění a to právě dle § 9 ZDP. Jedná se o níže uvedené body. 

• příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
• příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP). Bytem se rozumí označení místa nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle §§ 1158-1222 občanského zákoníku).
• příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

Tento paragraf velmi často hraje významnou roli ve zdanění příjmu. Důležité je hlavně jeho správné začlenění. Nejčastějšími případy jsou příjmy nahodilé. Nikdy zde nemohou být zahrnuty příjmy, na které máte živnostenské či jiné oprávnění. Příklad: Mám chovatelskou stanici na psy. Jednou za rok mám štěňata a příjem z těchto štěňat patří právě do § 10. Ale v případě, že si zřídím chovatelskou stanici a založím živnost na chov domácích a zoologických zvířat, podléhá zdanění §7 - tedy příjmy z podnikání. Toto je třeba opravdu pečlivě rozlišit. V tomto § by se některým z vás, veterinárním lékařům, měl objevit příjem v případě, že vám komora v souladu s finančním řádem vyplatila pohřebné nebo odchodné. Nejvíce se však v tomto paragrafu objevuje rozdíl mezi nákupem a prodejem nemovitostí. Zrušené penzijní a životní pojištění je v současné době docela horké téma, protože mnoho poplatníků vůbec netuší, že v případě, že si uplatňovali slevu, jak jsem uváděla výše, a v předčasném limitu zruší smlouvy, nastává dodanění.

V tomto článku jsem vám zrekapitulovala podstatné body z časté praxe i s paragrafy, které, pokud budete sami vyplňovat DPFO, by vám mohli být vodítkem i v příkladech, které jsou tam uvedeny. Zdroje i v některé informace, z kterých jsem čerpala, najdete na stránkách Ministerstva financí podrobně. Vím, řeknete, že je to šílené, ale věřte mi, má to logiku. Bohužel zákonodárce nám nedaruje nic a jakýkoliv příjem podléhá zdanění se správným zařazením do daných paragrafů 6-7-8-9-10.  Jediné příjmy, které se nedaní, jsou:

• Přivýdělek u zaměstnance do 6000 Kč za rok.
• Dědictví.
• Stipendia ze státních rozpočtů anebo příspěvky ze spolků či odborových organizací.
• Náhrada majetkové či nemajetkové újmy, odškodnění a pojistná plnění kromě náhrady za ztrátu příjmu nebo za poškození věci, která spadá do obchodního majetku.
• Příležitostné příjmy do 30 000 Kč.
• Vaše roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Pokud ale máte příjmy od daně osvobozené nebo jde o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo o určité příjmy plynoucí ze zahraničí, které jsou také zdaňovány zvláštní sazbou, přiznání podáváte (i když nebudete platit daň). Pokud vykážete daňovou ztrátu (jen teoreticky u příjmů z pronájmů), opět daňové přiznání podat musíte.
• Za určitých podmínek příjem z prodeje nemovitosti. 
• Za určitých podmínek příjem z prodeje movité věci.
• Příjmy z prodeje cenných papírů, jestliže jste je vlastnili minimálně 3 roky.
• Výhry z hazardu a ocenění z veřejných, kulturních či reklamních soutěží včetně účtenkové loterie a Sazky do 1 000 000 Kč ročně.
• Odměny za dárcovství krve a krevních derivátů.
• Výsluhové nároky a příspěvek na bydlení u vojáků z povolání, členů ozbrojených sil apod.
• Plnění z vyživovací povinnosti.

Příležitostným příjmem je označeno dosažení příležitostného výdělku. Musí se jednat o nepravidelnou a neopakující se činnost, ideálně nárazovou, jinak by mohla spadat do podnikání. 

Závěrem vám chci popřát hodně sil a pevnou vůli a nezapomeňte na termín podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, který musíte odevzdat do 1. dubna 2020. V případě, že si budete chtít udělat odklad daně k datu 1. 7. 2020, tak pamatujte, že na tento odklad nepotřebujete pouze daňového poradce, ale stačí i advokát, který může v souladu se zákonem odklad učinit. 

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a.s.