Dnes otevřu na první pohled jednoduché téma, kdo může a nemůže fakturovat. Stále více mě udivuje a v praxi se setkávám, že nepodnikající subjekt vystavuje faktury. Za rok 2019 se mi to stalo u pěti subjektů. V první chvíli jsem si myslela, že to je nějaký vtípek, ale opak byl pravdou. Po mé písemné reklamaci k faktuře mi bylo sděleno, že faktura vykazuje všechny náležitosti daňového dokladu, tak v čem vidím problém. Na první pohled i faktura vypadala skutečně profesionálně vystavená, ale identifikace podnikatele fyzické osoby zvané jako IČ vykazovalo znaky rodného čísla. V zájmu opatrnosti jsem řešila daňovou uznatelnost dodavatele dané faktury a on podnikatelem nebyl.

Jak jsem často na přednáškách a pojízdných cirkusech pro KVL prezentovala, tak každý subjekt má DIČ: není to o tom, zda je plátcem DPH či ne. U fyzických osob je přidělené identifikační číslo tedy IČ. DIČ: je vždy identifikace státu CZ + rodné číslo. Právnický subjekt má shodné IČ s DIČ.

Mnozí z vás si pamatují počátky aplikace GDPR, že na veřejně dostupných serverech jsou vidět u fyzické osoby rodné číslo podnikatele. To samé se objevovalo i na účtenkách EET.

V současné době jsou opatření ale stále nedokonalá a rodné číslo fyzické osoby podnikající lze dohledat.

POKUD SUBJEKT NAPLŇUJE PODNIKATELSKOU ČINNOST A NEVYKAZUJE PŘÍJMY ANI VÝDAJE, JE POVINEN PODAT VYÚČTOVÁNÍ NEBOLI PŘEHLEDY NA SOCIÁLNÍM A ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Nyní si na příkladu vysvětlíme sankce, které by mohly subjekty bez podnikatelské identifikace, ať už vystavené KVL ČR nebo živnostenským úřadem, naběhnout na pořádnou pokutu.

Veterinární ordinace, fyzická osoba Rumburak Masaryk, plátce DPH, obdržel fakturu od neplátce DPH, který v minulosti podnikal v oboru prodej a servis zdravotnického zařízení, ale k datu 15. 9. 2020 je uvedeno, že jeho živnostenské oprávnění zaniklo. Faktura přijatá odběratelem byla vystavena k datu 20. 9. 2020, tedy po zániku podnikatelského oprávnění.

Co a jaké důsledky z toho plynou pro veterinární ordinaci a pro dodavatele dané služby či zboží?

Pokud jste subjekt, který tuto fakturu obdržel, není vaší povinností odběratele ověřovat, zda dodavatel má či nemá příslušné oprávnění k činnosti, kterou fakturuje. Z pohledu daně z příjmů bude podstatné prokázání, zda fakturované služby skutečně byly poskytnuty, tj. splnění podmínky podle § 24 ZDP, zákona o daních z příjmů – „výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.“

hlediska dodavatele by mohla být činnost bez živnostenského oprávnění posouzena jako přestupek podle § 61 odst. 3 ŽZ živnostenského zákona, s hrozbou vyměření pokuty do 750 000 Kč u živnosti volné, řemeslné či podle zvláštních předpisů.

Poskytnuté služby dodavatele by mohly být vyhodnoceny také pouze jako příležitostná činnost, zdaňované u fyzické osoby v § 10 ZDP. Ale otázkou je, zda jsou skutečně tyto příjmy zdaněny a jestli naplňují dikci zákona. Posouzení, zda se jedná o nahodilou činnost nebo činnost se opakující, je na straně dodavatele. Jak jsem uváděla výše, u odběratele je třeba prokázat účelnost dané služby či nákupu zboží.

Pokud nejsem podnikatel, nemám přidělené IČ. Činnost, kterou provádím, je činnosti nahodilou, která nevykazuje znaky opakující se činnosti a já tudíž nevystavuji fakturu. Vystavení faktury lze nahradit čestným prohlášením s potvrzením o přijaté platbě. Příležitostný příjem v rámci § 10 ZDP je osvobozen do výše 30 000 Kč za kalendářní rok. Raději se domluvte v rámci služeb s odběratelem na dohodě o provedení práce, která má strop 10 000 Kč hrubého/ měsíc a max. 300 hod. ročně. Často u nepodnikajících subjektů ve vaší profesi i jiných lékařských činnostech se setkávám s vydanými fakturami na přednáškovou činnost. Tyto faktury, které mohou být tvrdě sankcionovány, jak jsem uváděla výše, nejsou v souladu se zákonem. Opakující se činnost je mnohdy i v částkách přesahující 100 tis. Kč. Pokud subjekt v této činnosti hodlá pokračovat, je na místě zřídit podnikání a nechat si přidělit IČ.

Často slyším argumenty, že objednavatel nechce přistoupit na dohodu o provedení práce z důvodu, že musí odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Pak je ale otázkou, zda to přednášejícímu stojí za to riskovat problémy ze strany finančního úřadu včetně sankcí za neoprávněně vystavený doklad, nebo řešit daňové zatížení na základě čestného prohlášení v rámci daného kalendářního roku na svá bedra. A ještě horší varianta je, že v případě křížové kontroly ze strany FÚ je na straně dodavatele zjištěno nedodanění, čímž začíná kolotoč prověřování účelnosti na straně odběratele.

Často se také setkávám i se subjekty, kteří mají přidělené IČ a tvrdí, že nepodnikají a nemají příjmy. K této věci pouze stručně. Povinnost podat daňové přiznání vyplývá z ustanovení §38g odst. 1 a násl. zákona o daních z příjmu. Je tedy povinností subjektu s přiděleným IČ podat daňové přiznání v případě:

Kdy měl roční příjmy zdaňované v daňovém přiznání vyšší než 15 000 Kč nebo vykazuje daňovou ztrátu - v § 7 ZDP na to navazují další aktivity v rámci § 9 a § 10. Ale pozor, pokud subjekt naplňuje podnikatelskou činnost a nevykazuje příjmy ani výdaje, je povinen podat vyúčtování neboli přehledy na sociálním a zdravotním pojištění.

Přeji krásný podzim a těším se na vás na sněmu KVL ČR, který se bude konat dne 14. 11. 2020 v hotelu Quality Hotel Brno Exhibition Centre, který se nachází přímo u Brněnského výstaviště a dříve byl znám jako Holiday Inn Brno.

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.