Dohody o provedení práce – z pohledu zdravotního pojištění
V minulém čísle jsem vám psala o dohodách o provedení práce z pohledu sociálního pojištění, to je jedna stránka věci, ale je tu ještě zdravotní pojištění. Konsolidační balíček, tedy zákon č. 349/2023 Sb., změnil v části čtyřicáté druhé s účinností od 1. 7. 2024 podmínky u dohod o provedení práce, a to změnami provedenými v zákoně č. 187/2006 Sb. Tyto změny se měly od uvedeného data návazně promítnout i do zdravotního pojištění. Změny přijaté zákonem č. 349/2023 Sb. však k datu 1. 7. 2024 účinné nejsou z toho důvodu, že ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 163/2024 Sb. A tato změna se projeví v postupech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění po datu 1. 7. 2024.
Tak jak jste byli zvyklí, kdo tento typ DPP aplikuje i po datu 1. 7. 2024 (stejně jako do 30. 6. 2024) znamená to, že zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti aplikují tehdy, pokud příjem na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Nadále platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.
Podmínky dohod o provedení práce od 1. 1. 2025
Po datu 1. 7. 2024 má pojištěnec zaměstnáním na základě dohody o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč vyřešen svůj pojistný vztah. Kdyby však příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč, zaměstnavatel povinnosti neplní a pro pojištěnce nastupuje povinnost zajistit si pojištění u zdravotní pojišťovny jiným zákonným způsobem, například:
• zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo
• osoba samostatně výdělečně činná nebo
• osoba, za kterou platí pojistné stát
Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2024 částku 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč).
U dohod o pracovní činnosti platí rozhodná částka 4 000 Kč po celý rok 2024.
Pro rok 2025 jsou plánovány další změny i navýšení částek, které mohou umožnit nezvyšovat položku odvodu na sociální a zdravotní pro zaměstnavatele, žádná výhra to moc není. Vše se bude odvíjet od hlášení a bude tady platit pravidlo kdo bude první ten vyhrává. S některými kolegy z branže se shodujeme, že zákonodárce nepřihlédl na praxi a některé reálné případy, které mohou mít pro zaměstnavatele další finanční podobu. Nu což, je to tak, jak je, a další obrovská administrativa. Tato byrokracie zatěžuje podnikatele a připomíná mi to vtip:
Co má společné Ministerstvo financí a les Řáholec?
V obou je často slyšet volání: „Manko!“
Krásné léto vám všem
Ing. Edita Heitel, MBA,
EHV Enterprise, s. r. o.