Tato forma pracovně právního vztahu je u nás velmi hojně zavedena, i když se mnohokrát o dohodu o provedení práce nejedná, ale pouze o zastřený stav. Tuto formu neznají ani v SR, a proto z vlastní zkušenosti vím, že poměrně mnoho subjektů ze SR zřizuje v ČR firmy, aby tuto formu mohly aplikovat. Ale pozor - i tady může nastat problém při nepozornosti zaměstnavatele s cílem ušetřit odvody na sociálním a zdravotním pojištění, špatným pokynem mzdové účtárně. A jak to vlastně od začátku je a jak to funguje, jak to případně, může fungovat? Pracujete nebo se chystáte začít pracovat na dohodu o provedení práce? Možná vám není jasné, jak to v takovém pracovním poměru chodí s daněmi, nebo například zda za vás zaměstnavatel bude platit sociální pojištění. Odpověď na tyto otázky najdete v našem článku.

Dohoda o provedení práce (zkráceně DPP) je jednou z forem pracovně-právního vztahu. Využívá se především u příležitostných zaměstnání. Velice výhodná je například pro studenty a její velkou výhodou je nižší zdanění nebo jednodušší administrativa. DPP musí být uzavřena písemně po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Zákon stanovuje, že rozsah práce, na který je dohoda uzavřena, nesmí být více než 300 hodin v jednom kalendářním roce. Stejně tak u jednoho zaměstnavatele nesmíte překročit 300 hodin ročně, a to i v případě, že by to bylo na dvě a více dohod.U dohody o provedení práce se zaměstnanci ze mzdy nestrhává zdravotní ani sociální pojištění.

To platí ale jen v případě, že výdělek za měsíc nepřesáhne 10 000 Kč. Pokud by mzda byla byť jen o korunu vyšší, už by vznikla povinnost pojištění zaplatit.

Od roku 2012 je zaměstnavatel povinen vydat v den skončení zaměstnání zápočtový list všem zaměstnancům

Pokud jste si na DPP vydělali maximálně 10 000 Kč, ale nepodepsali jste daňové prohlášení, bude se vám ze mzdy strhávat 15% srážková daň. Jistou výhodu to má v tom, že již nemusíte daně nijak řešit a tento příjem ani nemusíte (ale můžete) uvádět v daňovém přiznání. Nemáte ale nárok uplatnit si žádnou slevu, jelikož jste nepodepsali již zmíněné daňové prohlášení. Druhou variantou je situace, kdy jste si opět vydělali maximálně 10 000 Kč, ale růžové prohlášení jste podepsali. V tomto případě je z výplaty odváděna pouze daň zálohová. Vy si na ni můžete uplatnit všechny slevy, na které máte nárok (sleva na poplatníka, na studenta atd.). Daňové prohlášení můžete mít ovšem podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud byste tedy měli uzavřenou dohodu u více firem, růžové prohlášení podepíšete jen v jedné z nich. Jelikož zálohová daň z 10 000 Kč by byla 1500 Kč a vy můžete uplatnit slevu na poplatníka, která je 2070 korun měsíčně pro rok 2018, z výplaty by vám nebylo v tomto případě strženo vůbec nic a vám zůstala kompletní vydělaná suma.

Od roku 2012 je zaměstnavatel povinen vydat v den skončení zaměstnání zápočtový list všem zaměstnancům, tedy i těm, kteří pracovali na základě dohody o provedení práce. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen vydat přílohu zápočtového listu, kde je mj. povinným údajem čistý průměrný měsíční výdělek. Na základě žádosti zaměstnance je po skončení kalendářního roku povinnost vydat za účelem podání DPFO potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, a to podle formy buď se srážkovou daní, či zálohovou daní.

Příklad 1

Zaměstnanec - František Šťoural - pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?

Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti.

V souladu s § 356 ZP se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 ZP je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní dobu.

Za rok sjednáno	250 hodin
Za jeden měsíc sjednáno	250 : 12 = 20,83 hodiny
Za jeden týden sjednáno průměrně (fiktivní úvazek)	20,83 : 4,348 = 4,79 hodiny

Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.

Pokud DPP končí 31. 12. roku, pak rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek	125 × 4,348 × 4,79 = 2 603,37 zaokrouhleno 2 604 Kč

Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.

Odměna z dohody o provedení práce založí účast na nemocenském a zdravotním pojištění, pokud bude v kalendářním měsíci činit více než 10 000 Kč. Tato skutečnost se logicky promítne i do postupu při "zdanění" průměrného hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého měsíčního výdělku. Předpokládejme, že zaměstnanec nemá podepsané prohlášení.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek	2 604 Kč
Daňový základ	2 604 Kč
Srážková daň 15 % zaokrouhleno na celé koruny dolů	390 Kč
Čistý měsíční pravděpodobný výdělek	2 214 Kč

Příklad 2

Dohoda o provedení práce s Františkem Šťouralem byla uzavřena od 1. 4. do 4. 4. 2017 s rozsahem výkonu práce 48 hodin. Maximální limit počtu hodin na jeden den (až 12 hodin) nebyl překročen. Sjednaná odměna činila 125 Kč, která byla též použita jako pravděpodobný hodinový výdělek. Zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka daně a doložil doklad o studiu.

Nejprve je nutné získat počet měsíců, po které dohoda trvala	4 : 30,42 = 0,13 měsíce · kde 4 je počet kalendářních dnů, na které byla DPP uzavřena, · 30,42 je průměrný počet kalendářních dnů v měsíci
Počet sjednaných hodin připadajících na jeden měsíc	48 : 0,13 = 369,23 hodin/měsíc
Fiktivní rozsah pracovní doby	369,23 : 4,348 = 84,92 hodin/týden

V souladu s § 79 odst. 1 ZP činí délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně, která je též nejvyšším přípustným rozsahem týdenní pracovní doby, neboť podle ustanovení § 79 odst. 2 ZP nižší délky stanovené pracovní doby (38,75 hodiny nebo 37,5 hodiny) jsou uvedeny v závislosti na směnnosti pracovního režimu (dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý) a na charakteru práce (práce v podzemí při těžbě uhlí a rudy, atd.).

Při výpočtu pravděpodobného průměrného měsíčního výdělku bude nutné provést redukci fiktivního rozsahu týdenní pracovní doby s ohledem na nejvyšší přípustný rozsah týdenní pracovní doby (40 hodin týdně), aby výpočet nebyl absolutním nesmyslem a nepostrádal alespoň částečně logiku.

Redukce fiktivní týdenní pracovní doby	84,92 hodiny týdně zredukujeme na 40 hodin týdně
Pravděpodobný hrubý průměrný měsíční výdělek	125 × 4,348 × 40 = 21 740 Kč
Fiktivní zdanění (zaměstnanec podepsal prohlášení a doložil potvrzení o studiu)
• daňový základ	21 740 × 1,34 = 29 131,60, zaokrouhleno na 29 200 Kč
• záloha daně	29 200 × 15 % = 4 380 Kč
• základní sleva a sleva na studenta	2 070 Kč + 335 Kč
• fiktivní záloha daně	4 380 – 2 070 – 335 = 1 975 Kč
Fiktivní pojistné na sociální zabezpečení	21 740 × 6,5 % = 1 413,10, zaokrouhleno 1 414 Kč
Fiktivní pojistné na zdravotní pojištění	21 740 × 13,5 % = 2 934,90, zaokr. na 2 935 Kč, 2 935 : 3 = 978,33, zaokrouhleno na 978 Kč nebo na 979 Kč
Pravděpodobný čistý průměrný měsíční výdělek	21 740 – 1 975 – 1 414 – 979 = 17 372 Kč

Pro informaci lze uvést, že zaměstnanec odpracoval celý sjednaný objem počtu hodin (48) a obdržel odměnu ve výši 48 × 125 = 6000 Kč brutto. V čistém mu bylo vyplaceno 6000 Kč, protože daňová povinnost díky slevám na dani byla nulová a pojistné se z DPP do 10 000 Kč neodvádí

Závěr

Ve výše uvedeném textu jsem namodelovala příklady a pojala je více matematicky, ale reálný příklad jistě bude pro pozorné čtenáře zajímavou pomůckou. Na co si dát v případě aplikace DOPP pozor? Dohoda musí být písemná, lze ji sjednat i na dobu neurčitou, nesmí přesáhnout částku 10 000 Kč brutto a max. 300 hodin ročně. Pokud se vám toto nepodaří a nedodržíte zákonem daný limit, i s DOPP budete coby zaměstnavatel povinen odvést sociální a zdravotní pojištění.

...Maximus a Mon Cheri nacvičují ochranu osobních údajů svých majitelů

V praxi se toto bohužel stává a doměrky na tyto instituce jsou v případě malého subjektu i likvidační. Možná namítnete, že je to v kompetenci mzdové účtárny, ale hlavní podnět dává zaměstnavatel, a pokud je vaše mzdová účetní bdělá a hlídá si tyto limity, určitě vás ráda upozorní na případné sankce a platby. A protože se často ptáte na vzor dohody, najdete v tomto článku i vzor, který vám snad bude nápomocen, včetně souhlasu s návazností na novinku roku 2018, a to GDPR. V dalším čísle si vysvětlíme náležitosti dohody o pracovní činnosti.

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.