Počátky toho, čemu se dnes zjednodušeně říká bezpečnost práce a jež mnozí z nás znají pod zkratkou BOZP, spadají do dob 18. až 19. století – do období velké průmyslové revoluce. V této době v Anglii, po mnoha letech rozmachu, začalo docházet ke zpočátku neviditelnému riziku, které začalo vážně ohrožovat hospodářský rozmach té doby. Oním rizikem byla velká úrazovost a úmrtnost pracujících dělníků, která měla za následek chybějící pracovní sílu. Narůstalo procento hendikepovaných a protesty dělníků, což nakonec vyústilo ve vznik sdružení, které dnes známe jako odbory. Zmíněný proces změnil celý průběh hospodářské revoluce a byly položeny základy dnešnímu vnímání vztahu „zaměstnanec – stát – odbory – zaměstnavatel“ a dalším dnes běžným prvkům, jako např. sociálnímu zabezpečení.

Bezpečnost práce se dnes rozrostla do vcelku obludných rozměrů, které zaměstnavatele dokážou zatížit svou byrokratickou částí jako málokterá povinnost – je to z pohledu mnoha zaměstnavatelů nepříjemnost, která ve smršti všech povinností ukrajuje chuť podnikat nejednomu z nás.

Povinnosti ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ona známá zkratka BOZP) a s tím ruku v ruce jdoucí povinnosti na poli hygieny práce a požární ochrany, padají podle legislativního prostředí na každého zaměstnavatele. Tedy i v případě zaměstnání brigádníka na dohodu o provedení práce již musí zaměstnavatel vést úkony k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jistě, zákoník práce, který je základním předpisem ve vztahu k bezpečnosti práce, nemůže dělit zaměstnance na kategorie: jednalo by se o diskriminaci. Ale nyní je stejné penzum povinností naloženo jak na veterináře, který zaměstnává např. sestřičku, tak na výrobní kovoobráběcí podnik.

POKUTY ZA NEDODRŽENÍ POVINNOSTÍ VE VZTAHU K BOZP JSOU REALITOU

A kde je tedy ten „zakopaný pes“? Je ukryt právě v byrokratické náročnosti. Jen se zamyslete spolu se mnou. Znáte rizika své práce? Nepochybuji o tom, že ano. Když to zjednoduším, tak pes nás může kousnout a kočka poškrábat. Ale také znáte postup, jak toto riziko minimalizovat – děláte to každý den. Z pohledu zákona je však nutné mít všechna rizika vyhledána, musí být určeno, jak jsou závažná, a být stanoveno opatření pro jejich eliminaci. Vše písemně.

Používáte jednorázové rukavice? Jasně! A víte, proč tak činíte a proti jakým rizikům vás chrání. Ale z pohledu legislativy k tomu musí být vcelku rozsáhlá řekněme „interní směrnice“, která řeší na příslušná rizika. Řeší, který zaměstnanec musí dostávat konkrétní OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) a hygienické přípravky. Vše se zapisuje do tabulky, která hodnotí, proti jakým rizikům pomůcky chrání, jak často musí být obměňovány, a to až do fáze předání oproti podpisu.

Takto bychom mohli pokračovat na několik stránek, až bychom se dobrali k tomu, že bezpečnost práce (spolu s hygienou práce a požární ochranou) je v dnešní době velký pořadač plný papírů. O tom, jak moc těch zhruba 300 stránek zlepší bezpečnost na pracovišti, si dokáže udělat obrázek každý sám.

A zde se dostáváme k věci samotné. Každý z nás se chce vrátit zdravý a v pořádku večer domů. Pracujeme bezpečně. To, co se dělo za průmyslové revoluce, je již dnes něco nemyslitelného. Tak proč řešit bezpečnost práce a vydávat za to peníze? Odpověď je vlastně jednoduchá a příznačná k dnešní době – protože peníze jsou až na prvním místě. Kontrolními orgány státní správy, které mají zmíněné problematiky na starosti, jsou Státní úřad inspekce práce, hygiena, státní požární dozor, ale už také k mému velkému překvapení živnostenské úřady nebo SÚKL (byť tomu problematice poslední dva zmínění opravdu vůbec nerozumí).

Bohužel se zdá (čest a velké díky výjimkám), že doba, kdy se nám kontroloři snažili poradit, nedostatky s námi odstranit, domluvit se, poradit a pomoct podnikatelům, je nenávratně ztracena. Po příchodu platnosti nového přestupkového zákona a nového stanoviska NKÚ, které konstatovalo, že není možné nepokutovat, pokud nedostatky obsahují „skutkovou podstatu“ nedodržení zákona, zhasínají poslední světýlka naděje, že úředník a stát budou pomáhat nám, podnikatelům místo toho, aby z nich pouze ždímal peníze. Ano, pokuty za nedodržení povinností ve vztahu k BOZP jsou realitou.

Mnohem horší situace však nastává, dojde-li k pracovnímu úrazu. Každý zaměstnavatel (ale i zaměstnanec, kterého však musí zaměstnavatel s jeho povinnostmi prokazatelně seznámit) má jasně dané povinnosti při vzniku pracovního úrazu. To, že jejich nedodržení může být sankcionováno, již vyplývá z předchozího, ale to by bylo příliš jednoduché. Do „kolotoče“ nastupují ještě pojišťovny. Jsou to obecné pojišťovny a pojišťovny poskytující zákonné pojištění zaměstnavatele (Česká pojišťovna a Kooperativa), u kterých jsou vždy zaměstnanci (neplatí pro DPP a DPČ) zaměstnavatelem pojištěny. Úplně jednoduše lze shrnout situaci na následném příkladu:

Veterinární sestřičku Hanu kousl pes. Byla odvezena na šití do nemocnice a měla, protože byl nadcházející víkend, čtyři dny neschopnosti. Zaměstnavatel musí nahlásit pracovní úraz. Úkony spojené s ošetřením úrazu zaplatí pojišťovna sestřičky, která si nechá úkony proplatit od pojišťovny, kde má zaměstnavatel povinné pojištění zaměstnanců. Sestřičce musí být vyplaceno bolestné a krytí ušlé mzdy. Vše má opět hradit pojišťovna zaměstnavatele. Ale co když pan doktor neví, že nestačí udělat pouze zápis do knihy úrazů (Máte ji?) Je to řečnická otázka, ale kdo vše nakonec zaplatí, je bohužel zcela jasné – pardon, pane doktore. A ještě k tomu všemu může provést kontrolu inspektorát práce (jinak provádí kontroly u vážnějších pracovních úrazů, většinou za přítomnosti Policie ČR) na popud např. pojišťovny. A hle, pokutička k tomu – pardon, pane doktore.

Toto téma je, co se legislativy týče, velmi komplikované, ale všem vám vřele doporučuji pro případ, že jste tyto aspekty podnikatelského života opomenuli, dát vše do pořádku. Z hlediska předběžných kontrol je nejvíce rizikový inspektorát práce a živnostenský úřad. A přestože to není moje parketa, nechala jsem se jedním klientem uprosit, abych ho zastupovala při řízení na výzvu živnostenského úřadu. Zde jsem si vyzkoušela realitu. Samozřejmě, že jsem nešla nepřipravená, a tak jako každý, chtěla jsem si ověřit nejen legislativu, ale i realitu. A udělala jsem moc dobře. Vzpomněla jsem si, že oponentem mé diplomové práce byl Ing. Bohumil Pexídr – exředitel živnostenského úřadu (mnozí z vás i dnes najdou toto jméno na živnostenském listě).

Jak to bylo v pohádce: dobrá rada je k nezaplacení. Zahájila jsem tedy prvotní kontrolu – nic složitého, jen faktury, objednávky, BOZP za kontrolovaný rok atd. Na paní úřednici bylo vidět, že nutně potřebuje trestat a začalo kolečko. Právnické subjekty musí mít webové stránky a problém byl v tom, že klient neměl na stránkách uvedeno, kdy byl subjekt zapsán v OR, včetně spisové značky. Padla první pokuta – 1000 Kč. Následně ve fakturách zjistila, že subjekt nemá živnostenské oprávnění k provozování dopravy a ve fakturách dopravu účtuje. Bylo to za dalších 2000 Kč. A přišlo to, čeho jsem se na BOZP bála nejvíc, přestože jsme měli BOZP pro dané období nadstandardně připravené. Paní vše zkontrolovala, a protože vše jinak proběhlo v pořádku, tak – na což má nárok - požadovala i BOZP za rok předcházející. Dále už nebudu pokračovat, protože pokuty, které jsem uváděla výše, jsou téměř zanedbatelné. Dala mi týden na druhé řízení s upozorněním, že když dokumentaci nedoložíme, je sankce ve výši od 20 000 tisíc do 500 000 tisíc za nedoložení. To už asi každého zvedne ze židle, ale úřad je úřad a neznalost zákona neomlouvá. Nepodceňujte tuto záležitost: i já jako účetní a daňová kancelář musím splnit tyto podmínky, a s ironií sobě vlastní, třeba mohu usnout u práce a omylem si vypíchnout oko tužkou. A hned jsem ve velkém problému, jak uvádím výše.

A protože i já jsem potřebovala načerpat informace k tomuto tématu, chci poděkovat fi rmě Safety a panu Janu Šperlingovi, který přispěl k tomu, abych si udělala reálný a praktický legislativní rámec.

Příští měsíc už opět půjdeme rovnou nohou do daní a na mnohé z vás se budu těšit v rámci seminářů pořádaných Komorou veterinárních lékařů ČR v Ostravě, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Praze a Plzni.

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.